Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ernest Hemingway - Velká řeka s dvěma srdci (Big Two-Hearted River)

17. 10. 2015

            

                                          BIG TWO - HEARTED RIVER

          p7171657.jpg 

                           Nádherná kaskáda pod  troskami papírny Loučovický mlýn, založené před 150 lety

 

 

Vlak mizel z dohledu v dálce na trati, za jedním kopcem se spáleným lesem. Nick se posadil na ranec ze stanové plachty s lůžkovinami, který mu zřízenec vyhodil ze dveří zavazadlového vozu. Město tu nebylo, jen koleje a spálená země. Po třinácti hospodách, které lemovaly jednu jedinou ulici Seney, nezůstalo ani stopy. Z hotelu Mansion House nad zem trčely jen základy. Kámen byl od ohně rozdrolen a rozpraskán. Nic jiného z městečka Seney nezbylo. I povrch země to vypálilo.

Nick se podíval po spáleném návrší, kde jeho zrak čekal roztroušené domky městečka, a pak se dal po trati k mostu nad řekou. Řeka tam byla. Vířila kolem dřevěných mostních pilotů. Nick pohlédl dolů do průzračné nahnědlé vody, zabarvené oblázkovým dnem, a pozoroval pstruhy, jak se drží na jednom místě v proudu neustálým máváním ploutví. jak je pozoroval, měnili polohu rychlou změnou úhlu, jen aby se v prudké vodě udrželi na jednom místě. Nick je pozoroval dlouhou dobu.

Pozoroval, jak se drží tlamami proti proudu, mnoho pstruhů v hluboké, rychle tekoucí vodě, s tvary lehce pokřivenými, protože je pozoroval až hluboko dole pod sklovitě vypouklou hladinou tůňky, jejíž hladký povrch se vzdouval a narážel o pevné mostní piloty poznamenané nárazy plaveného dřeva. Na dně tůňky byli velcí pstruzi. Nick je nejdřív neviděl. Pak je na dně zpozoroval, veliké pstruhy, kteří se drželi při štěrkovitém dnu v proměnlivých oblacích štěrku a písku, zvířeného proudem do malých gejzírků.

Nick se díval z mostu do tůňky. Byl horký den. Proti proudu letěl ledňáček. Už to bylo dlouho, co se Nick naposledy díval do proudu a pozoroval pstruhy. Byli velice pěkní. Jak se stín ledňáčka pohyboval nahoru proti proudu řeky, jeden veliký pstruh vyrazil proti proudu v dlouhém úhlu, který vyznačil jenom jeho stín; pak se stín ztratil, protože pstruh prorazil až na hladinu a zachytil se slunce, a pak když se opět ponořil do spodního proudu, zdálo se, že jeho stín pluje s tokem řeky, a pstruh jako by se nechával unášet až k svému stanovišti pod mostem, kde strnul, hlavou obrácen proti proudu.

Jakmile sebou pstruh pohnul, Nickovi se sevřelo srdce. Zato se mu vrátil všechen ten starý známý pocit.

Otočil se a zadíval se na řeku. Proud ji unášel po oblázkovitém dnu, po mělčinách a přes obrovské balvany a přes hlubokou tůň v zátočině u úpatí srázu...

 

         p7241686.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                         ooo