Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Divoké vodě loučovické pro Českokrumlovský deník (září 2016)

ČERTOVY PROUDY VLTAVY - ČERTOVSKÉ TÉMA NA JIHU ČECH

(celé znění rozhovoru Jaroslava Jonáše pro Českokrumlovský deník)

 p8275622.jpg

1) Projekt Divoká voda Loučovice se vám nezamlouvá. Proč? Z čeho máte obavy?

 Je důležité vědět, že záměr Svazku obcí divoká voda Loučovice (DVL) na komerční a masové využívání jedinečného řečiště Vltavy pod Lipnem byl (a stále je) inspirován vodácky atraktivními Čertovými proudy v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna. V září 2013 byl projekt DVL zpracován soukromou Vysokou školou hotelovou v Praze 8 pod názvem „Možnosti vodáckého využití řeky Vltavy v obci Loučovice a jejím okolí ve vztahu k projektu „Čertovy proudy Loučovice“.  V tomto padesátistránkovém elaborátu zkoumali tři mladí řešitelé ekonomicko - sociální potenciál Vltavy a schopnost Čertových proudů vytvářet ekonomický zisk!

Je potřeba zdůraznit, že celý Projekt komerčního využívání Vltavy stojí a padá s požadovanou změnou Manipulačního řádu VD Lipno I, podle které by vodní režim řeky podléhal špičkovému dennímu vypouštění v jarním a letním období, vždy od 10 hodin dopoledne do 16 hodin odpoledne. Jednalo by se o kolísání průtoku o tisíc procent nahoru a dolů během 24 hodin. Špičkový denní průtok by nepostihoval pouze úsek Vltavy od VD Lipno I k jezu v Loučovicích! Záplavová vlna z přehrady se samozřejmě nezastaví pod OÚ v Loučovicích, ale povalí se s nezmenšenou silou dále do NPR Čertova stěna - Luč. A po ní se denně povezou desítky a stovky vyznavačů extrémního vodáckého adrenalinu s veškerým doprovodným servisem, nikdo jim v tom nezabrání, ani vlastně bránit nemůže. Tvrzení zadavatelů projektu Divoká voda Loučovice, že jim jde pouze o horní, „bezcenný“ úsek řeky, je mírně řečeno licoměrné.

V otevřeném dopisu hejtmanovi kraje Jiřímu Zimolovi, který projekt Divoká voda Loučovice aktivně podporuje, a také v petici „Kam se valí loučovické proudy“, jsem již před více než rokem upozorňoval na tyto zásadní problémy.

 a) Fatální devastace unikátního přírodního řečiště Vltavy od VD Lipno I až po VD Lipno II nad Vyšším Brodem (včetně NPR Čertova stěna - Luč) v důsledku extrémního špičkového denního průtoku v období květen až říjen. V balvanitém korytu plném granitových mís a obřích hrnců žije mnoho chráněných a ohrožených živočišných a rostlinných druhů - rak říční, skorec vodní, ledňáček říční, vranka obecná, mihule potoční, původní populace pstruha potočního, přeslička zimní. Jinými slovy, realizace projektu „Divoká voda Loučovice“ by představovala degradaci přírodního a kulturního pokladu Vyšebrodska - Čertových proudů Vltavy - na komerční vodácký kanál k provozování masových adrenalinových zábav.

Rozhodně není náhodou, že Petici „Kam se valí loučovické proudy“, která hájí přírodní, historické, kulturní, estetické a duchovní hodnoty jedinečného území Čertových proudů - podepsalo více než 1 500 občanů z celé naší vlasti. Svůj podpis připojily i stovky místních lidí, kterým není lhostejné, jakým způsobem se má nakládat s přírodním klenotem regionu a celých jižních Čech.  www.s-divocinou-vltavy.estranky.cz

b) Požadovaná změna Manipulačního řádu VD Lipno I a II by znamenala snížení výroby elektrárny Lipno o cca 9 000 MWh; jednalo by se o nenahraditelnou ztrátu potenciálu obnovitelného zdroje s případnými dopady na životní prostředí. 9 000 MWh totiž představuje pokrytí roční spotřeby více než 3 000 domácností. Společnost ČEZ, a. s. vyčíslila ztráty na desítky milionů Kč ročně a navrhovanou změnu MŘ v červnu 2015 jednoznačně zamítla. Provozovat současně elektrárnu a komerční „Divokou vodu Loučovice“ je nemožné!

c) Bezpečnostní rizika obyvatel a turistů v důsledku denního bleskového a extrémního kolísání průtoku ve vodním toku s rozptylem od 1,5 m3/s - 15 m3/s.

d) Nesmyslné upřednostňování komerčních adrenalinových vodáckých zábav na úkor jiných rekreačních, sportovních, turistických či kulturních aktivit v době, kdy se vody v krajině rok od roku kriticky ubývá.

 

2) Proč konkrétně by kolísání hladiny znamenalo nebezpečí pro obyvatele a turisty kolem vody?

Z osobních zkušeností vím, že nástup záplavové vlny je nepředvídatelný a mimořádně rychlý; během 90 sekund hladina dramaticky stoupne a do 4 minut kulminuje. Žádný člověk (ani jiný živý tvor) nemá šanci vzedmuté vlně vzdorovat. V balvanitém řečišti se od jara do podzimu pohybují skupinky turistů, cyklistů, rybářů, koupou se tu rodiny s dětmi, v samotných Loučovicích si dovádění v řece během slunečných dnů užívá spousta dětí. Nedokážu si představit způsob, jak zabránit možným neštěstím při provozování komerčního podniku Divoká voda Loučovice.  

 

3) Je jasné, že Loučovice potřebují  vykročit novým směrem, aby místní měli možnost zaměstnání. Vám se nezdá, že vydat se cestou rozvoje turistického ruchu je to pravé?

Loučovice chtějí vykročit novým směrem, ale po vodě se kráčet nedá, zvláště pak po té „divoké“ v proudech Čertovým. Nedávno jsem starostovi Janu Kubíkovi psal o neskutečném množství přírodních, kulturních, historických, technických i duchovních atraktivit v bezprostředním okolí Loučovic: o hlubokých lesích na svazích nádherných hor, o kaňonu stříbrné řeky Vltavy, o skalních útvarech a rozlehlých skalních městech, o dvou kamenných mořích a jednom moři šumavském, o třech národních přírodních rezervacích, o tajemném rašeliništi na okraji zaniklé obce, o dvou gotických kostelících na obou březích Vltavy, s poučným příběhem o pokoře a usmíření, o několika architektonických skvostech, kterými jsou honosná Porákova vila, zájezdní hostinec Waldschenke a kamenná správní budova papírny Loučovický mlýn, o nejvýše položeném hradu v Čechách - dějišti povídky „Hvozd“ od šumavského patriota Adalberta Stiftera; a také o kulturním a duchovním centru kraje, cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, ukrývajícím největší poklady lidského ducha, který své bělostné gotické vížky smáčí pouhou půlhodinku chůze od Čertových proudů. Jen těžko bychom někde jinde v Čechách a na Moravě hledali srovnatelnou obec s takovým potenciálem v oblasti turismu, rekreace, sportu i relaxace v přírodě.

Problém však nastává, když si obec vsazená do šumavských hor, lesů a kamenných moří zvolí cestu nejbrutálnějších a nejnecitlivějších forem „tvrdého turismu“ po vzoru Lipna nad Vltavou - se všemi lanovkami, plechovými tobogány, sjezdovkami s umělým sněhem, satelitními apartmánovými městečky, obřími resorty s wellness centry, stezkami v korunách stromů, s Královstvím umělého lesa s opičí dráhou, chaloupkami na holých pahýlech stromů a obří trampolínou, s olympijskou vesničkou Rio-Lipno, s neregulovaným vodáckým průmyslem a hektary betonu, asfaltu a zámkové dlažby… Vzniká tak situace, kdy pomalu a nenávratně mizí to, co mnozí lidé vnímají a milují jako Mysterium Šumava. A to se penězi či strohými ekonomickými kalkuly ocenit nedá. Navíc se domnívám, že slibovaný projekt DVL příliš pracovních míst lidem v Loučovicích nepřinese - možná zlepší ekonomickou situaci majitelům pohostinství, penzionů a pozemků v okolí řeky.

 

4) Máte jiný nápad, jak otázku zaměstnanosti loučovických občanů vyřešit?

Svoji pomoc jsem starostovi a především lidem v Loučovicích nabídl, nabízím a budu nabízet stále. S obcí jsem osudově spojen - vždyť první kantorské zkušenosti jsem před třiceti lety sbíral ve zdejší školičce pod horou Lučí, na břehu té nádherné stříbropěnné řeky Vltavy. Dnes tu učím děti svých bývalých žáčků, a okolní šumavské lesy i poetické vltavské peřeje jsou pro nás stále nenahraditelnou galerií přírody a školou života.

Velice mě zasáhlo zbytečné zhroucení loučovické papírny, která místním dávala práci, nevěřícně jsem kroutil hlavou, když ze dne na den zavřeli prosperující pilu v Prokopu. Každý den se bezmocně dívám, jak jsou tisíce stromů z okolních lesů vyváženy za hranice doslova nastojato.

Chápu, že ekonomická a sociální situace v Loučovicích není lehká a její řešení nebude snadné, ale domnívám se, že zamýšlený projekt Divoká voda Loučovice příliš pracovních míst lidem v Loučovicích nepřinese - možná zlepší ekonomickou situaci majitelům pohostinství, penzionů a pozemků v okolí řeky.

Jsem však přesvědčen, že plánované komerční zneužívání řečiště stříbrné Vltavy s proudy Čertovými pro masové vodácké aktivity není cestou k blahobytu a prosperitě, ale adrenalinovým tobogánem do hlubin pekelných, odkud už není návratu…

                                                                                        

Jaroslav Jonáš - učitel školy pod horou Lučí

                                                                                       

www.s-divocinou-vltavy.estranky.cz