Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodácký adrenalin - 20. 8. 2015

26. 8. 2015

Ve čtvrtek 20. srpna 2015 sedíme s mým věrným přítelem Olympusem na levém břehu řeky Vltavy, pár kroků od Baraby, pod kmenem rozložitého  dubiska - stromu věkovitého, co pamatuje příliv italské renesance do zatuchlých gotických lodí vyšebrodského kláštera. Očekáváme příchod první ze čtyř divokých vod, která má být ouverturou velkého adrenalinového svátku lidu vodáckého - splouvání extrémních Čerťáků na plavidlech všeho druhu. Plánované vypouštění z VD Lipno I. má nastat v 15 hodin, jsme tu včas a řádně nachystáni...

Celou hodinu se neděje vůbec nic, jen sluníčko si rozpustile hraje na schovávanou, pár pstroužků v mírném proudu vyskočí za nějakou tou muškou, zelená motýlice poletuje z listu ostřice na květy oměje ze zahrad Šalamounových... 

...po další půlhodině, zase nic... ale - přeci něco! Odkudsi z klidné tůně přiletěl zmatený skorec, následován svojí kříčící drobotinou, za nimi se ozývá žalostný pokřik konipásků a jako střela po proudu mizí třpytivá křídla rybaříkova. Chvíle před bouří - a pak to vypuklo! Přes nos mě praštil sirný smrad z útrob pekelných. V ohybu koryta se vztyčila hrozivá temná hradba. Během několika desítek vteřin - bez sebemenší šance pro čvachtajícího se turistu spasit duši - vtrhla pod můj post a zaplnila široké koryto řeky něčím, co hustotou i barvou připomínalo černé zlato z nekonečných naftových polí za Uralem. Na hladině této prapodivné mrtvé vody se honí pahýly zemřelých stromů s rozřezanými kmeny stromů právě padlých, Ve víru ďábelského tance v dunících masách vod krouží změti větví a pařezů s obrovskými trsy pobřežní vegetace. V závoji pachů rybiny a bahnitých vodních sedlin si lehce poskakuje plastová lahev energetického nápoje...

Během pěti minut záplava divoké vody kulminuje - čtyřdenní svátky všech vyznavačů vodního adrenalinu mohou začít...