Jdi na obsah Jdi na menu
 


Článek v společensko-ekologickém časopisu 7G - Sedmá generace

25. 8. 2015

 

0415_certovy_1.jpgJaroslav Jonáš

Kam se valí Čertovy proudy?

Pokud byste si mysleli, že je nemožné vyhandlovat národní přírodní poklad za komerční adrenalinové sportoviště, pak vězte, že na jihu Čech není nemožné nic.

Učebnicovým příkladem je záměr Svazku obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat unikátní přírodní koryto řeky Vltavy pod Lipnem pro extrémní vodácké disciplíny. Uskutečnění tohoto projektu by se dotklo nejenom života lidí v obci Loučovice, ale ve svých důsledcích by zásadně změnilo jedinečnou tvář regionu i celého kraje. V polovině července 2015 jsem zaslal otevřený dopis hejtmanovi Jihočeského kraje Jiřímu Zimolovi, ve kterém se k celé kauze Divoká voda Loučovice vyjadřuji. Dovolte mi seznámit vás s podstatou dopisu.

Ve všech průvodcích, bedekrech a mapách, které jsem kdy otevřel, je region Vyšebrodsko líčen jako pokladnice přírodních a kulturních krás — stačí kliknout na stránky obcí, ležících na horním toku naší národní řeky Vltavy. Lidé sem přicházejí za malebností krajiny, k třpytivým potokům a řekám plným ryb a chladivé vody, zhluboka vdechují svěží horský vzduch, vstupují do hlubokých šumavských lesů, aby zde ...        více na stránkách časopisu 7G v rubrice Drobnohled 

                 zcela zdarma nabrali z darů šumavské přírody – hřibů, borůvek a lesních jahod. Některým z nás pak stačí ke štěstí jen tak si lehnout pod koruny prastarých stromů a ve stínu kapradiny snít… Leží tu též jedno zcela jedinečné místo, oplývající nezměrnými poklady Přírody, opředené pověstmi, vyčnívající ze staletých vod české historie - magický kaňon nezkrotné řeky Vltavy s legendárními Čertovými proudy. Všichni víme, že se jedná o národní přírodní rezervaci Čertova stěna – Luč. Pro poetické duše přidávám: na skalnatém výstupu pod prastarou borovicí tu hlídá sám rys ostrovid…

Bělostný klášter ve Vyšším Brodě zase střeží poklady lidského ducha: starobylou knihovnu, devět obrazů Mistra Vyšebrodského cyklu (dílo nemající v celých Čechách obdoby) a zlatý relikviář – Závišův kříž. Na jeho plášti, mezi desítkami drahých kamenů, nalezne pozorné oko návštěvníkovo i několik říčních perel – ano, skutečně pocházejí ze dna naší stříbropěnné Vltavy. Všechny tyto přírodní i kulturní poklady nejsou obchodními komoditami, jejich mimořádné kvality se nevtěsnají do účetních knih a ekonomických rozvah.

Záměr „Svazku obcí“ udělat z říčního koryta národní řeky vodácký adrenalinový kanál příliš nehledí na přírodní, kulturní, duchovní, ekologické a etické hodnoty tohoto území, pomíjí citové vazby lidí ke krajině, k domovu. Ryze komerční studii na téma „schopnost řeky vytvářet ekonomické hodnoty“ zpracoval tým řešitelů z Vysoké školy hotelové v Praze v roce 2013. Tito řešitelé zřejmě nezkrotnou šumavskou Vltavu viděli pouze z rozjeté soupravy pražského metra, jak lze soudit z jejich teoretických snah o „oživení řeky“ a „využití jejího potenciálu“ v dosud neponičené a „neokoukané“ přírodě!  Jak by řekl spisovatel Ota Pavel, který jižní Čechy miloval: je to pumprdentlich.

Pevně věřím, že romantické Čertovy proudy zůstanou napořád místem, kde i děti našich dětí budou moci prožít kouzlo nejznámější Smetanovy symfonické básně - beze strachu, že by se přihnala kalná adrenalinová vlna.                                                                                                                                                                                                                           Autor je učitel