Jdi na obsah Jdi na menu
 


"Kam se valí loučovické proudy?"

22. 7. 2015

(Otevřený dopis hejtmanovi Jihočeského kraje Jiřímu Zimolovi - 15. 7. 2015)                                                                                                 

Dobrý den, pane hejtmane,

píši Vám z Loučovic, kde po rozpadu místní papírny a pily panují nelehké ekonomické a sociální časy. Intenzivně se hledají cesty, po kterých se obec v příštích letech vydá. Jednou z nich má být komerční využití koryta řeky Vltavy pro adrenalinové vodní sporty. Projekt Divoká voda by ovlivnil nejen život lidí, ale zcela zásadně by změnil i tvář krajiny našeho regionu. Záměr starostů Loučovic a Lipna nad Vltavou jste před několika týdny osobně podpořil. Rád bych se k této kauze vyjádřil…

Znám dobře místní situaci, neboť moje životní pouť je téměř osudově spjatá s touto obcí, s lidmi, kteří v ní žijí, s šumavskými hvozdy a milovanou Vltavou. Do Loučovic jsem přišel v září 1986 z rodných Pardubic. V kapse ještě mokrý diplom učitele národní školy, batoh plný knih, kytara a flétna. Hledal jsem krajinu svého srdce, v jižních Čechách jsem ji našel a Loučovice se staly jejím středobodem. Bydlel jsem tehdy ve starém sroubeném domku, na půli cesty mezi školou a Lipnem; pod okny hluboká vltavská tůň plná velkých vodních tuláků. Každé ráno před svítáním, lesem podél zakletých skal, vstříc mým dychtivým žáčkům. Společně jsme proplouvali peřejemi učení, objevovali krásu slova, eleganci matematiky, harmonii tónů i barev, etiku přírody… A pak, při jedné z našich výprav, jsme vstoupili do místa posvátného – před námi ležel kaňon Čertových proudů! Zde se dalo rozjímat i nad otázkami hlubšími, než jsou hlubiny smělého vodního díla Lipno…

K té zvláštní obci – něco mezi horskou vískou, městským sídlištěm a průmyslovým zónou – jsem přilnul poutem utkaným z neobyčejných setkání s lidmi šumavskými; mnozí se stali mými přáteli. Oni mě nechali nahlédnout do svých drobných radostí a hlubokých strastí. Nikdy se tu život s nikým nemazlil: železná opona komunismu, těžká práce ve fabrice, dřina na pile, na statku, v lese, rezavý zámek tržního mechanismu; na chleba se tu vydělávalo těžko tehdy, i dnes. Pro ně, pane hejtmane, dnes dýchám, pro lidi, kteří se dokážou v časech dobrých i zlých semknout, spojit, zamudrovat a s humorem sobě vlastním něco udělat. Obdivuji, jak dokázali zvládnout i mnohačetnou a vleklou agonii místní papírny, která jim dávala obživu – těch slibů a planých nadějí. A aby toho nebylo málo, tak se ještě položila pila v Prokopu. Nikdo mi nikdy nevysvětlí proč, když v sousedních Horních Rakousích, v té samé době, začaly pily růst jako houby po dešti, a dodnes prosperují - těch nádherných šumavských stromů, které tam denně zmizí…

Pane hejtmane, v posledních několika týdnech se v tisku i v televizi objevují zprávy, které vykreslují Loučovice jako obec zoufalství (Parlamentní listy, 2. 6. 2015); nezaměstnanosti, hromadného stěhování, nářku hoteliérů… Můj pocit je poněkud odlišný. Já vidím spoluobčany, kteří nesedí na zápraží s rukama v klíně, čekajíce, která že rána odkud přijde. Díky ojedinělé soudržnosti loučovických občanů mají místní děti nadstandardní možnosti vyžití ve svém volném čase. Byl by to dlouhý výčet, zmínit však musím alespoň tradiční Masopustní průvod, velmi originální Stezku odvahy a především pak v širokém okolí proslulý Dětský den v Pohádkovém lese (kulisy i kostýmy jako z Barrandova). Další skupina rodičů vytvořila zase báječné sportovní zázemí kolem místní kuželny, kde to žije ve dnech všedních, svátečních i prázdninových.

Podporuji snahy zastupitelů i starosty obce hledat ta nejlepší východiska pro budoucí rozvoj Loučovic a nabízím všechny své síly. Bytostně však nesouhlasím se záměrem Svazku obcí divoká řeka Loučovice, který chce komerčně využívat vodu z VD Lipno pro zájemce z řad adrenalin milujících vodáků. Tento nešťastný záměr byl zpracován řešitelským týmem Vysoké školy hotelové v Praze! Trio pražských řešitelů řešilo výhodnost „rozvoje potenciálu cestovního ruchu“ v dosud málo doničené a „ neokoukané“ přírodě; doporučilo „oživení řeky“, a dokonce propočítalo „schopnost řeky vytvářet ekonomické hodnoty“! Řekl bych, že tito řešitelé znají naši šumavskou Vltavěnku pouze z pohlednic či procházek po pražských mostech, na jejich materiálu je to znát. Svazek obcí divoká řeka Loučovice již také předal Podnět k provedení změny manipulačního řádu VD Lipno I a VD Lipno II. Požaduje se v něm vypouštění desetinásobného množství vody (15 kubíků za sekundu oproti současnému průtoku) buď spodní výpustí s „mrtvou“ vodou, nebo vrchním přepadem s vodou přehřátou, plnou sinic. Počítá se s kolísáním hladiny od poloviny května do konce září, až šestkrát týdně (od 10 do 16 hodin).

Jsem přesvědčen, že realizace projektu „Divoká řeka“ by znamenala fatální poničení toho největšího pokladu, který v Loučovicích máme – prastarého koryta řeky Vltavy s magickými Čertovými proudy. Masa vypuštěné vody by se prohnala malebným a chráněným úsekem pod přehradou, kde zničí obsádku původní formy pstruha potočního; v úseku od Prokopa až k nadjezí u obecního úřadu Loučovice spláchne ryby a vše, co jí přijde do cesty. Ani zde se oněch hrozivých 15 kubíků samozřejmě nezastaví, vtrhne do kaňonu v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna, kde zdevastuje jedinečný biotop tzv. Čertových proudů. Nenávratně bychom tak přišli o malebná zákoutí obrovitých balvanů s bujnou kšticí mechů a kapradin i chladivé peřeje, v nichž loví tečkovaní krasavci. Zmizí nám dávná tajemství temných tůní s příběhy prastarých borovic v údolí čarovných vůní…

Pane hejtmane, podpořil jste záměr Svazku obcí divoká řeka Loučovice, který mnoho slibuje, málo přinese, a mohl by mnohé pokazit.

                                  Zde jsou mé námitky.

Projekt Divoká řeka slibuje lidem v Loučovicích pouze několik desítek pracovních míst v období od poloviny května do září, pouhé čtyři a půl měsíce v roce! To je ale zoufale málo, když na pile pracovalo 40 lidí, a v papírně dokonce několik stovek; přitom zvýšení zaměstnanosti je hlavním zaklínadlem celého záměru.

Projekt Divoká voda stojí a padá s množstvím povrchové vody, která do lipenské přehrady nateče. Této vody je rok od roku méně, podle odhadů odborníků se tato situace nebude zlepšovat – čistá voda bude mít stále větší cenu.

Projekt Divoká voda počítá s řízeným vypouštěním obrovského množství přehradní vody, díky které elektrárna Lipno dnes vyrábí ekonomicky výhodnou, a hlavně ekologicky čistou elektrickou energii; o tuto vodu by energetici samozřejmě přišli.

Projekt Divoká řeka nesmyslně upřednostňuje zájmy úzké skupiny adrenalinových vodních turistů.

Projekt Divoká řeka naopak nebere na zřetel poslání jedné z největších zájmových organizací v republice – Českého rybářského svazu.

Projekt Divoká řeka nedomýšlí vážná bezpečnostní rizika obyvatel Loučovic i běžných turistů při extrémním kolísání hladiny ve starém korytě.

Projekt Divoká řeka nerespektuje mimořádné přírodní hodnoty regionu, především ochranu NPR Čertova stěna-Luč.

Pane hejtmane, věřím, že romantické Čertovy proudy zůstanou místem, kde i děti našich dětí budou moci prožít kouzlo nejznámější Smetanovy symfonické básně - bez strachu, že by se přihnala kalná adrenalinová vlna…

V červencových dnech roku 2015 sepsal a od vltavských břehů zaslal

                                                                       učitel Jaroslav Jonáš